Tuhle povídku pár z vás zná :)
1.Nový život
Ahoj jmenuji se Isabella Swanová a je mi 17let, právě žiji v Denálii se svým otcem Charliem. Chodím tady do školy, do které chodí také jedna vážně zvláštní rodina Cullenů. Nikoho si k sobě nepouští jsou vážně divní, chodí spolu mezi sebou je to vážně zvláštní. Jejich otec Carlisle je ale milý člověk, vídávám ho strašně často když jezdím do nemocnice. Jsem tam jako doma, vždycky se mě směje když mě tam vidí z něčím zlomeným. Jeho žena Esmé je taky vážně milá, navrhovala nám náš domeček který ale bohužel právě budeme opouštět. Bude se mi po něm strašně stýskat bylo tady moc vzpomínek, nejhorší to bude asi kvůli mému klukovy Jakubovy. Chudák bude to špatně snášet ale bude za mnou jezdit každou chvíli. Chodíme spolu už rok, budeme Denalie strašně chybět, můj první kluk a pusa. Právě sedím na verandě mého už skoro bývalého domu a můj otec ještě dává poslední věci do kufru.
"Bello zlatíčko tohle je už všechno"řekl a pomalu jsem vstávala a šla k autu, to co jsem trávě tedˇ nečekalo se stalo spadla jsem a to přímo pod ruku.
"Bells co to zase děláš?"zeptal se mě táta s úsměvem. Když jsem se konečně vyškrábala na nohy ruka mě strašně bolela tak jsem zase věděla že navštívím doktora, nastoupila jsem do auta na místo spolujezdce a začala mluvit.
"Tati měly bychom jet do nemocnice, je asi zlomená" jeho úsměv se vypařil ale nic neříkal jenom si povzdechl.
Přijely jsme před nemocnici a při vystupování jsem si všimla pana Dr. Cullena jak se chystá domů, ale potom nás zahlídl a začal se usmívat.
"Ahoj Bells copak se stalo? Aji když se stěhuješ stačíš si něco zlomit?"zeptal se a určitě zadržoval smích.
"Dobrý den Dr. Cullene, ta zem je pro mě nebezpečná"řekla ale Carlisle se zamračil.
"Kolikrát jsem ti řekl Bells abys mi tykala"a znova se smál jako sluníčko, jediného jeho a paní Cullenovou měla ráda, byly přátelský né jako jejich děti.
"Promiň Carlisle"řekla a otočila se na tátu ,, Tati pojďme dovnitř strašně to bolí"řekla.
"Vyšetřím ti to Bells"řekl Carlisle a usmál se na ni a vzal si svoji tašku. Vyšly do nemocnice až k ordinaci kde se podíval Carlisle na její ruku.
"Je to zlomený"řekl a já jenom doufala že bych ho dokázala přesvědčit aby mi nedával sádru.
"Hlavně nechci sádru"řekla a když si něco usmyslí nikdo ji nepřesvědčí.
"Dobře ale jenom protože se stěhuješ"řekl tak mi tu ruku obvázal a dal mi přednášku co můžu a co nesmím.
"Tak už můžeš jít za tátou"řekl ale než stihl cokoliv jiného udělat objala jsem ho.
"Budeš mi strašně chybět tak skvělé doktoři ve Forks nebudou"řekla jsem a začaly mi z očí téct slzy, když jsem tady bývala tak často vytvořilo se mezi námi přátelství.
Někdy jsem dokonce záviděla těm Cullenovým sourozencům že mají tak úžasný rodině, ona má Charlieho ale tohle byly fakt úžasní.
"Taky se mi bude stýskat, nikoho tady nebudu mít každý den"řekl a stále mu plakala na rameni, připadala jsem si jako malé dítě které opouští tátu a né doktora. Šla jsem za tátou společně s Carlislem a odjely jsme s tátou směr nový život.
"Bello zlatíčko tohle je už všechno"řekl a pomalu jsem vstávala a šla k autu, to co jsem trávě tedˇ nečekalo se stalo spadla jsem a to přímo pod ruku.
"Bells co to zase děláš?"zeptal se mě táta s úsměvem. Když jsem se konečně vyškrábala na nohy ruka mě strašně bolela tak jsem zase věděla že navštívím doktora, nastoupila jsem do auta na místo spolujezdce a začala mluvit.
"Tati měly bychom jet do nemocnice, je asi zlomená" jeho úsměv se vypařil ale nic neříkal jenom si povzdechl.
Přijely jsme před nemocnici a při vystupování jsem si všimla pana Dr. Cullena jak se chystá domů, ale potom nás zahlídl a začal se usmívat.
"Ahoj Bells copak se stalo? Aji když se stěhuješ stačíš si něco zlomit?"zeptal se a určitě zadržoval smích.
"Dobrý den Dr. Cullene, ta zem je pro mě nebezpečná"řekla ale Carlisle se zamračil.
"Kolikrát jsem ti řekl Bells abys mi tykala"a znova se smál jako sluníčko, jediného jeho a paní Cullenovou měla ráda, byly přátelský né jako jejich děti.
"Promiň Carlisle"řekla a otočila se na tátu ,, Tati pojďme dovnitř strašně to bolí"řekla.
"Vyšetřím ti to Bells"řekl Carlisle a usmál se na ni a vzal si svoji tašku. Vyšly do nemocnice až k ordinaci kde se podíval Carlisle na její ruku.
"Je to zlomený"řekl a já jenom doufala že bych ho dokázala přesvědčit aby mi nedával sádru.
"Hlavně nechci sádru"řekla a když si něco usmyslí nikdo ji nepřesvědčí.
"Dobře ale jenom protože se stěhuješ"řekl tak mi tu ruku obvázal a dal mi přednášku co můžu a co nesmím.
"Tak už můžeš jít za tátou"řekl ale než stihl cokoliv jiného udělat objala jsem ho.
"Budeš mi strašně chybět tak skvělé doktoři ve Forks nebudou"řekla jsem a začaly mi z očí téct slzy, když jsem tady bývala tak často vytvořilo se mezi námi přátelství.
Někdy jsem dokonce záviděla těm Cullenovým sourozencům že mají tak úžasný rodině, ona má Charlieho ale tohle byly fakt úžasní.
"Taky se mi bude stýskat, nikoho tady nebudu mít každý den"řekl a stále mu plakala na rameni, připadala jsem si jako malé dítě které opouští tátu a né doktora. Šla jsem za tátou společně s Carlislem a odjely jsme s tátou směr nový život.
2.Nový Domov
Cesta do Forks mě připadala strašně dlouhá, můj otec bohužel jezdí strašně pomalu.
Když jsme právě projely kolem cedule s názvem Forks začal se usmívat. Přemýšlela jsem že bych odjela k mámě na pár týdnů, nebo budu muset počkat do osmnácti.
"Bells tohle je náš domov"ukázal na jeden dům který musí být pětkrát menší než ten bývalý.
"Tati tohle?"řekla jsem a koukala jsem se pořád s auta na náš dům.
Vystoupily jsme a šly jsme se podívat jak vypadá vevnitř, prošly jsme ho celý a zastavila jsem se v menším pokoji který bude nejspíš můj.
"Krásný tati"zakřičela jsem aby mě slyšel a zachvíly došel zamnou.
"Vím že to není nic velkého ale bude nám to stačit"řekl a obejmul mě.
"Jasně tati"řekla jsem když jsme uslyšely jak někdo troubí dole. Kouknula jsem se z okna a viděla jsem že nám konečně přivezly svoje věci, pár jich tu bylo protože tady máma s tátou bydlely než jsem se narodila. V tomhle mém pokoji byla pouze postel protože tady nikdo nejspíš nespal.
"Bells podˇ my pomoct"řekl když odcházel z mého pokoje. Šla jsem tedy za ním a viděla jak nám stěhováci vyndávají krabice a zbytek věcí. Potom odjely a nechaly to stát před domem, za takové peníze to mohly donést aspon dovnitř.
Pár hodin jsme skládaly a odnášely věci do domu a potom na svoje místa, první jsem měla já svoje věci v pokoji protože jsem tam nic neměla. Táta svůj pokoj měl zařízený docela dobře. Táta šel spát a já jsem si skládala pár věcí na stole a vyndala notebook.
Měla jsem pár vzkazů od mámy a kamarádů ze školy, odpověděla jsem jim a když už bylo pozdě šla jsem si lehnout.
Když jsem se ráno vzbudila šla jsem dolů za tátou a cítila jsem nádhernou vůni přes celý dům, když jsem přišla dolů viděla jsem tátu jak něco vaří.
"Ahoj tati skvěle to voní"řekla jsem a sedla jsem si ke stolu.
"Díky Bells taky jsem se snažil, za týden nastupuješ do školy"řekl a dal přede mě talíř s vajíčkama.
"Tati proč až za týden?mohla bych už tedˇ"zeptala jsem se a dala jsem se do snídaně.
"Chtěl bych s tebou trochu zařídit dům"sedl si naproti mně a jedli jsme snídani.
Během týdne:
Náš dům začínal vypadat hezky. Vymalovaly jsme spolu můj pokoj na světle oranžovou, vypadalo to vážně skvěle. Všude kam se dalo jsme naskládaly fotografie a utíraly prach, za těch pár let se vážně nahromadil. Charlie se snažil abych tohle měla ráda jako domov v Denalii ale tam bylo jisté kouzlo.
Právě tedˇ:
Celý týden který jsem byla doma jsme zpravovaly dům. Tedˇ sedím ve svém pokoji a koukám na kalendář a konečně zítra du do školy, takhle jsem se snad nikdy netěšila.
"Bells můžu dovnitř?"zeptal se mě táta.
"Jasně"řekla jsem a přišel ke mně a sedl si vedle mě na postel.
"Já vím že si jsem nikdy nechtěla jet, ale doufám že....tu semnou zůstaneš"řekl a bylo vidět že si snad aspoň trochu myslí že bych byla radši tedˇ s mámou, ale já bych ho tady nenechala mám ho ráda.
"Tati jsem tady s tebou a vždycky budu"řekla jsem a objala jsem ho.
"Dobrou"políbil mě na čelo a odešel.
Já jsem se podívala na fotku na nočním stolku, byla tam moje bývalá třída a samozřejmě Cullenovy. Bude to změna, vždycky každý o nich mluvil na obědech.
Zhasla jsem lampičku a šla jsem spát.
Když jsme právě projely kolem cedule s názvem Forks začal se usmívat. Přemýšlela jsem že bych odjela k mámě na pár týdnů, nebo budu muset počkat do osmnácti.
"Bells tohle je náš domov"ukázal na jeden dům který musí být pětkrát menší než ten bývalý.
"Tati tohle?"řekla jsem a koukala jsem se pořád s auta na náš dům.
Vystoupily jsme a šly jsme se podívat jak vypadá vevnitř, prošly jsme ho celý a zastavila jsem se v menším pokoji který bude nejspíš můj.
"Krásný tati"zakřičela jsem aby mě slyšel a zachvíly došel zamnou.
"Vím že to není nic velkého ale bude nám to stačit"řekl a obejmul mě.
"Jasně tati"řekla jsem když jsme uslyšely jak někdo troubí dole. Kouknula jsem se z okna a viděla jsem že nám konečně přivezly svoje věci, pár jich tu bylo protože tady máma s tátou bydlely než jsem se narodila. V tomhle mém pokoji byla pouze postel protože tady nikdo nejspíš nespal.
"Bells podˇ my pomoct"řekl když odcházel z mého pokoje. Šla jsem tedy za ním a viděla jak nám stěhováci vyndávají krabice a zbytek věcí. Potom odjely a nechaly to stát před domem, za takové peníze to mohly donést aspon dovnitř.
Pár hodin jsme skládaly a odnášely věci do domu a potom na svoje místa, první jsem měla já svoje věci v pokoji protože jsem tam nic neměla. Táta svůj pokoj měl zařízený docela dobře. Táta šel spát a já jsem si skládala pár věcí na stole a vyndala notebook.
Měla jsem pár vzkazů od mámy a kamarádů ze školy, odpověděla jsem jim a když už bylo pozdě šla jsem si lehnout.
Když jsem se ráno vzbudila šla jsem dolů za tátou a cítila jsem nádhernou vůni přes celý dům, když jsem přišla dolů viděla jsem tátu jak něco vaří.
"Ahoj tati skvěle to voní"řekla jsem a sedla jsem si ke stolu.
"Díky Bells taky jsem se snažil, za týden nastupuješ do školy"řekl a dal přede mě talíř s vajíčkama.
"Tati proč až za týden?mohla bych už tedˇ"zeptala jsem se a dala jsem se do snídaně.
"Chtěl bych s tebou trochu zařídit dům"sedl si naproti mně a jedli jsme snídani.
Během týdne:
Náš dům začínal vypadat hezky. Vymalovaly jsme spolu můj pokoj na světle oranžovou, vypadalo to vážně skvěle. Všude kam se dalo jsme naskládaly fotografie a utíraly prach, za těch pár let se vážně nahromadil. Charlie se snažil abych tohle měla ráda jako domov v Denalii ale tam bylo jisté kouzlo.
Právě tedˇ:
Celý týden který jsem byla doma jsme zpravovaly dům. Tedˇ sedím ve svém pokoji a koukám na kalendář a konečně zítra du do školy, takhle jsem se snad nikdy netěšila.
"Bells můžu dovnitř?"zeptal se mě táta.
"Jasně"řekla jsem a přišel ke mně a sedl si vedle mě na postel.
"Já vím že si jsem nikdy nechtěla jet, ale doufám že....tu semnou zůstaneš"řekl a bylo vidět že si snad aspoň trochu myslí že bych byla radši tedˇ s mámou, ale já bych ho tady nenechala mám ho ráda.
"Tati jsem tady s tebou a vždycky budu"řekla jsem a objala jsem ho.
"Dobrou"políbil mě na čelo a odešel.
Já jsem se podívala na fotku na nočním stolku, byla tam moje bývalá třída a samozřejmě Cullenovy. Bude to změna, vždycky každý o nich mluvil na obědech.
Zhasla jsem lampičku a šla jsem spát.
3.První den školy
Ráno jsem se probudila a podívala z okna, pršelo takže tím se moje nálada trochu zhoršila. Převlékla jsem se a šla dolů za tátou, stál v kuchyni a něco vařil.
"Ahoj tati"pozdravila jsem ho a šla jsem si vzít tyčinku.
"Bells vařím snídani tak si sedni a dám ti"řekl a chvíli se díval na ty vajíčka.
"Nemám hlad a musím do školy"řekla jsem a šla ke dveřím.
"Broučku odvezu tě"řekl táta a já jenom přikývla. Nasedly jsme do jeho policejního auta a jely do školy. Cesta trvala chvilku, takové malé městečko u kterého se nedá nic jiného čekat..pomyslela jsem si, zastavily jsme u školy a já šla do ředitelny.
Když jsem tam přišla zůstala jsem stát jako přimrazená, viděla jsem všechny Cullenovy jak si berou papíry s rozvrhem.
"Slečno Swanová tady máte papíry vy"řekla paní za pultem a podala mi je.
Všimla jsem si že byly také docela překvapeni, tohle má být náhoda nebo ne?
Nestává se často že potkáte stejné spolužáky z bývalé školy hned když se odstěhujete na nové škole.
Dostala jsem papíry a všimla si že první hodinu mám angličtinu, hledala jsem tu budovu ale nemohla jsem se v těch pláncích vyznat.
"Ahoj jsem Angela a ty jseš Isabella že?"řekla dívka která ke mně přišla, vypadala strašně mile a určitě také hodná.
"Jen Bella"řekla jsem a usmála se na ni ,,Nevíš Ang kde najdu učebnu angličtiny?"zeptala jsem se a přikývla.
"Jasně pod za mnou"řekla a odcházela tak jsem šla za ní, došly jsme do učebny a hned zazvonilo.
"Díky a promin určitě jsem tě zdržela"omluvila jsem se.
"Máme ji spolu"řekla a vešly jsme. Učitel byl ve třídě tak jsem za ním šla, dostala jsem nové učebnice na angličtinu a posadil mě k Alici Cullenové?tohle byl snad zlý sen myslela jsem si. Nikdy jsme se spolu nebavily kromě práci ve dvojících, měly jsme spolu také právě angličtinu.
"Ahoj Bells"řekla a já se na ni otočila nechápala jsem co tohle má znamenat?ona byla podle všeho nejhodnější ze všech jejích sourozenců, nikdo kromě Alice mi neřekl ani slovo.
"Ahoj"řekla jsem a poslouchala jsem učitele který nám něco říkal.
"Bells já vím že jsme se spolu nikdy nebavily v Denalii ale nemusíme v tom pokračovat tady"řekla a já věděla že se na ni dívám jako na nějáké zjevení.
"Nemyslím si že je to dobrý nápad"jejich rodinu nemám moc ráda protože vypadají vážně dost namyšleně tím jak jsou bohatí. Poslouchala jsem učitele do konce hodiny a potom jsem vyšla ze třídy, zbytek školy jsem měla s někým s Cullenů a nebo jsem snima musela sedět ale nikdo nic neříkal jako předtím Alice.
Když jsem přišla na oběd uviděla jsem Angelu.
"Ahoj Bells sedneš si k nám?"zeptala se a já přikývla a šly jsme pro jídlo a potom ke stolu kde seděly dvě holka s klukem.
"Tohle je Jessica a Kelly a on"ukázala na toho kluka ,, tohle je Mike"řekla a on se usmál.
"Isabella ta nová holka že jo?"řekl ten kluk Mike.
"Jen Bella"řekla jsem a usmála jsem se a potom sedla vedle Angely. Do jídelny začaly vcházet Cullenovy jako každý den.
"Vidíte je?chovají se jako by spolu chodily"řekla překvapeně Amanda a Jessica jenom kývala na souhlas.
"Oni spolu ale vážně chodí, jediný Edward Cullen je sám"řekla jsem a jejich pohled hned směřoval ke mně.
"Jak tohle všechno víš?"řekla překvapeně Kelly na to jsem se usmála.
"Chodila jsem snima do školy ale nebavíme se spolu"řekla jsem a naklonila jsem se k Amandě.
"Oni se baví jenom mezi sebou"zašeptala jsem.
"Takže ten Edward Cullen nikoho nemá jo?to ještě nepoznal mě"řekla usmála se a vstala a šla k jejich stolu, slyšely jsme jejich rozhovor.
"Ahoj Edwarde já jsem Kelly, nechtěl bys jít na rande třeba do kina"zeptala se ho a čekala co řekne, ale já věděla že jí odmítne je to přeci Edward.
"Promin ale máme ještě hodně věcí vybalit možná příště"řekl a Kelly naštvaně odešla zpátky za náma.
"Prej promin ještě neví ským si začal"řekla a věděla jsem že si připravuje nějáký plán jak ho dostat. Najednou jsem si vzpoměla na Carlislea a na mojí ruku, jestli už pracuje v nemocnici měla bych tam zajít protože mě stále bolí. Najednou zazvonilo a všichny jsme začaly odcházet, zašla jsem za Alicí ta by to mohla vědět.
"Alici já můžu se zeptat na něco?"v žitotě jsme se tak sní nebavila jako dneska.
"Co potřebuješ?chceš taky Edwarda pozvat na rande?"řekla se smíchem.
"No to teda nechci"řekla jsem se smíchem.
"Možná by stebou můj brácha šel"řekl Emmet. Kde ten se tady vzal?
"Né díky, to bych radši řekla Kelly. Já jenom pracuje už Carlisle v nemocnici?"zeptala jsem se.
"Dneska nastoupil"řekla Alice a já ji byla vděčná.
"Ty máš něco z naším tátou?to bych měl říct mámince"řekl a začal se strašně smát.
"Díky Alice"řekla jsem a šla jsem na mojí poslední hodinu biologie a Emmeta jsem ignorovala, kdybych ho neznala od vydění z minulé školy bála bych se. Zazvonilo na hodinu a já jsem nemohla najít učebnu, hledala jsem ji chvíly a potom jsem do někoho vrazila...
"Ahoj tati"pozdravila jsem ho a šla jsem si vzít tyčinku.
"Bells vařím snídani tak si sedni a dám ti"řekl a chvíli se díval na ty vajíčka.
"Nemám hlad a musím do školy"řekla jsem a šla ke dveřím.
"Broučku odvezu tě"řekl táta a já jenom přikývla. Nasedly jsme do jeho policejního auta a jely do školy. Cesta trvala chvilku, takové malé městečko u kterého se nedá nic jiného čekat..pomyslela jsem si, zastavily jsme u školy a já šla do ředitelny.
Když jsem tam přišla zůstala jsem stát jako přimrazená, viděla jsem všechny Cullenovy jak si berou papíry s rozvrhem.
"Slečno Swanová tady máte papíry vy"řekla paní za pultem a podala mi je.
Všimla jsem si že byly také docela překvapeni, tohle má být náhoda nebo ne?
Nestává se často že potkáte stejné spolužáky z bývalé školy hned když se odstěhujete na nové škole.
Dostala jsem papíry a všimla si že první hodinu mám angličtinu, hledala jsem tu budovu ale nemohla jsem se v těch pláncích vyznat.
"Ahoj jsem Angela a ty jseš Isabella že?"řekla dívka která ke mně přišla, vypadala strašně mile a určitě také hodná.
"Jen Bella"řekla jsem a usmála se na ni ,,Nevíš Ang kde najdu učebnu angličtiny?"zeptala jsem se a přikývla.
"Jasně pod za mnou"řekla a odcházela tak jsem šla za ní, došly jsme do učebny a hned zazvonilo.
"Díky a promin určitě jsem tě zdržela"omluvila jsem se.
"Máme ji spolu"řekla a vešly jsme. Učitel byl ve třídě tak jsem za ním šla, dostala jsem nové učebnice na angličtinu a posadil mě k Alici Cullenové?tohle byl snad zlý sen myslela jsem si. Nikdy jsme se spolu nebavily kromě práci ve dvojících, měly jsme spolu také právě angličtinu.
"Ahoj Bells"řekla a já se na ni otočila nechápala jsem co tohle má znamenat?ona byla podle všeho nejhodnější ze všech jejích sourozenců, nikdo kromě Alice mi neřekl ani slovo.
"Ahoj"řekla jsem a poslouchala jsem učitele který nám něco říkal.
"Bells já vím že jsme se spolu nikdy nebavily v Denalii ale nemusíme v tom pokračovat tady"řekla a já věděla že se na ni dívám jako na nějáké zjevení.
"Nemyslím si že je to dobrý nápad"jejich rodinu nemám moc ráda protože vypadají vážně dost namyšleně tím jak jsou bohatí. Poslouchala jsem učitele do konce hodiny a potom jsem vyšla ze třídy, zbytek školy jsem měla s někým s Cullenů a nebo jsem snima musela sedět ale nikdo nic neříkal jako předtím Alice.
Když jsem přišla na oběd uviděla jsem Angelu.
"Ahoj Bells sedneš si k nám?"zeptala se a já přikývla a šly jsme pro jídlo a potom ke stolu kde seděly dvě holka s klukem.
"Tohle je Jessica a Kelly a on"ukázala na toho kluka ,, tohle je Mike"řekla a on se usmál.
"Isabella ta nová holka že jo?"řekl ten kluk Mike.
"Jen Bella"řekla jsem a usmála jsem se a potom sedla vedle Angely. Do jídelny začaly vcházet Cullenovy jako každý den.
"Vidíte je?chovají se jako by spolu chodily"řekla překvapeně Amanda a Jessica jenom kývala na souhlas.
"Oni spolu ale vážně chodí, jediný Edward Cullen je sám"řekla jsem a jejich pohled hned směřoval ke mně.
"Jak tohle všechno víš?"řekla překvapeně Kelly na to jsem se usmála.
"Chodila jsem snima do školy ale nebavíme se spolu"řekla jsem a naklonila jsem se k Amandě.
"Oni se baví jenom mezi sebou"zašeptala jsem.
"Takže ten Edward Cullen nikoho nemá jo?to ještě nepoznal mě"řekla usmála se a vstala a šla k jejich stolu, slyšely jsme jejich rozhovor.
"Ahoj Edwarde já jsem Kelly, nechtěl bys jít na rande třeba do kina"zeptala se ho a čekala co řekne, ale já věděla že jí odmítne je to přeci Edward.
"Promin ale máme ještě hodně věcí vybalit možná příště"řekl a Kelly naštvaně odešla zpátky za náma.
"Prej promin ještě neví ským si začal"řekla a věděla jsem že si připravuje nějáký plán jak ho dostat. Najednou jsem si vzpoměla na Carlislea a na mojí ruku, jestli už pracuje v nemocnici měla bych tam zajít protože mě stále bolí. Najednou zazvonilo a všichny jsme začaly odcházet, zašla jsem za Alicí ta by to mohla vědět.
"Alici já můžu se zeptat na něco?"v žitotě jsme se tak sní nebavila jako dneska.
"Co potřebuješ?chceš taky Edwarda pozvat na rande?"řekla se smíchem.
"No to teda nechci"řekla jsem se smíchem.
"Možná by stebou můj brácha šel"řekl Emmet. Kde ten se tady vzal?
"Né díky, to bych radši řekla Kelly. Já jenom pracuje už Carlisle v nemocnici?"zeptala jsem se.
"Dneska nastoupil"řekla Alice a já ji byla vděčná.
"Ty máš něco z naším tátou?to bych měl říct mámince"řekl a začal se strašně smát.
"Díky Alice"řekla jsem a šla jsem na mojí poslední hodinu biologie a Emmeta jsem ignorovala, kdybych ho neznala od vydění z minulé školy bála bych se. Zazvonilo na hodinu a já jsem nemohla najít učebnu, hledala jsem ji chvíly a potom jsem do někoho vrazila...
4.Pozvání na večeři
Zazvonilo na hodinu a já jsem nemohla najít učebnu, hledala jsem ji chvíly a potom jsem do někoho vrazila až jsem spadla na zem..byl to Jasper.
"Ahoj nevíš kde je učebna biologie?"zeptala jsem se ho zatím co jsem se zvedala.
"Jasně pojdˇ semnou"řekl a já šla za ním. Došly jsme až k té učebně.
"Díky"řekla jsem a šla jsem dovnitř, litovala jsem toho že tam byl už učitel.
"Slečno Swanová jdete pozdě, nemohla jste to najít?"zeptal se a já jenom přikývla.
"Dobře tak se posadˇse tady"řekl a ukázal na první lavici vedle Emmeta. Dneska mám vážně štěstí furt sedím s kým nechci, přeci se známe dlouho ale jsou namyšlení někdy.
Poslouchala jsem učitele tedy snažila jsem se, když jsem se nenápadně koukala na Emmeta kreslil si pořád do bloku Rose a srdíčka vypadal srandovně.
Začala jsem myslet na Jakuba strašně dlouho jsme se neviděly. Zase jsem svoji pozornost zaměřila na Emmeta který si pořád kreslil, ale musím přiznat že mu to de skvěle.
"Bells furt chodíš s Jakubem?"zeptal se Emmet potichu a já byla překvapená že ho vůbec zná.
"Jo proč?"zeptala jsem se protože on o něm neví nic.
"Prej je to hajzl"řekl a dál se věnoval svému výtvoru, nechápala jsem jak tohle může o někom říct když ho nezná.
Když zazvonilo vypadla jsem ze školy na parkoviště a povzdychla si, nemám auta a táta je v práci....vzhůru na autobus. Když jsem čekala na autobus zastavilo vedle mě auto v kterém byla Kelly.
"Nechceš odvést domů?"zeptala se a já věděla že tohle nebude zadarmo.
"Jasně"řekla jsem a nasedla do jejího auta, jela velice pomalu určitě toho chce zjistit hodně.
"Takže ten Edward Cullen s žádnou nikdy nechodil?"zeptala se Kelly a já jsem si povzdechla tohle bude vážně dlouhé.
"Pokud vím tak ve škole z nikým, něco takového by se neudrželo v tajnosti"řekla jsem a doufala že nemá moc otázek protože tohle by mohlo být dlouhé.
"Myslíš že z někým chodil?"zeptala se a já věděla že by to autobusem bylo lepší.
"Nevím"řekla jsem a zbytek cesty jsem ji prostě ignorovala, když jsem přijela domů byl tam už táta.
"Ahoj tati potřebuju odvést do nemocnice s tou rukou"zakřičela jsem a šla jsem si dát batoh do pokoje a potom jsem šla zpátky dolů.
"Bells tak jedeme"řekl a jeli jsme do nemocnice. Přijely jsme tam docela rychle, před nemocnicí jsem poznala Carlislea auto mercedes. Šly jsme dovnitř a viděla jsem ho jak stojí vedle nějáké ženské nespíš sestřička a objala jsem ho.
"Chyběls mi"řekla jsem když jsem ho pustila.
"Ty mě taky pojdme se podívat na tu ruku"řekl a šly jsme do jeho ordinace, byla větší než měl v Denálii bylo jasné že si ho tady chtějí udržet nějákou tu dobu.
"Jaké máš první dojmy?"zeptala jsem se ho když se mi díval zrovna na ruku.
"Je to tady pěkný opravdu"řekl a usmál se.
"Ruku už máš v pořádku hlavně si něco nezlom dalšího, potřebuju čas také na ostatní pacienty"řekl a něco psal do mojí karty.
"Nechtěla bys ty a Charlie přijít k nám domů na večeři?"zeptal se a já nevěděla co říct.
"Jasně, strašně rádi"řekla jsem a a chystala se k odchodu.
"Tak v sedm"řekl a já jsem jenom přikývla a odešla za tátou.
Čekal na mě na chodbě a v ruce měl kafe, dokáže ho to aspon trochu uklidnit když je nervozní.
"Tati?Carlisle nás pozval domů večer na večeři půjdeme?"zeptala jsem se když jsme šly k východu.
"Můžeme Bells, ale potom musím odjet na týden pryč, nemůžu tě vzít sebou"odpověděl mi.
"Nevadí tati, můžu zůstat sama doma"řekla jsem se smíchem a jely jsme domů.
"Ahoj nevíš kde je učebna biologie?"zeptala jsem se ho zatím co jsem se zvedala.
"Jasně pojdˇ semnou"řekl a já šla za ním. Došly jsme až k té učebně.
"Díky"řekla jsem a šla jsem dovnitř, litovala jsem toho že tam byl už učitel.
"Slečno Swanová jdete pozdě, nemohla jste to najít?"zeptal se a já jenom přikývla.
"Dobře tak se posadˇse tady"řekl a ukázal na první lavici vedle Emmeta. Dneska mám vážně štěstí furt sedím s kým nechci, přeci se známe dlouho ale jsou namyšlení někdy.
Poslouchala jsem učitele tedy snažila jsem se, když jsem se nenápadně koukala na Emmeta kreslil si pořád do bloku Rose a srdíčka vypadal srandovně.
Začala jsem myslet na Jakuba strašně dlouho jsme se neviděly. Zase jsem svoji pozornost zaměřila na Emmeta který si pořád kreslil, ale musím přiznat že mu to de skvěle.
"Bells furt chodíš s Jakubem?"zeptal se Emmet potichu a já byla překvapená že ho vůbec zná.
"Jo proč?"zeptala jsem se protože on o něm neví nic.
"Prej je to hajzl"řekl a dál se věnoval svému výtvoru, nechápala jsem jak tohle může o někom říct když ho nezná.
Když zazvonilo vypadla jsem ze školy na parkoviště a povzdychla si, nemám auta a táta je v práci....vzhůru na autobus. Když jsem čekala na autobus zastavilo vedle mě auto v kterém byla Kelly.
"Nechceš odvést domů?"zeptala se a já věděla že tohle nebude zadarmo.
"Jasně"řekla jsem a nasedla do jejího auta, jela velice pomalu určitě toho chce zjistit hodně.
"Takže ten Edward Cullen s žádnou nikdy nechodil?"zeptala se Kelly a já jsem si povzdechla tohle bude vážně dlouhé.
"Pokud vím tak ve škole z nikým, něco takového by se neudrželo v tajnosti"řekla jsem a doufala že nemá moc otázek protože tohle by mohlo být dlouhé.
"Myslíš že z někým chodil?"zeptala se a já věděla že by to autobusem bylo lepší.
"Nevím"řekla jsem a zbytek cesty jsem ji prostě ignorovala, když jsem přijela domů byl tam už táta.
"Ahoj tati potřebuju odvést do nemocnice s tou rukou"zakřičela jsem a šla jsem si dát batoh do pokoje a potom jsem šla zpátky dolů.
"Bells tak jedeme"řekl a jeli jsme do nemocnice. Přijely jsme tam docela rychle, před nemocnicí jsem poznala Carlislea auto mercedes. Šly jsme dovnitř a viděla jsem ho jak stojí vedle nějáké ženské nespíš sestřička a objala jsem ho.
"Chyběls mi"řekla jsem když jsem ho pustila.
"Ty mě taky pojdme se podívat na tu ruku"řekl a šly jsme do jeho ordinace, byla větší než měl v Denálii bylo jasné že si ho tady chtějí udržet nějákou tu dobu.
"Jaké máš první dojmy?"zeptala jsem se ho když se mi díval zrovna na ruku.
"Je to tady pěkný opravdu"řekl a usmál se.
"Ruku už máš v pořádku hlavně si něco nezlom dalšího, potřebuju čas také na ostatní pacienty"řekl a něco psal do mojí karty.
"Nechtěla bys ty a Charlie přijít k nám domů na večeři?"zeptal se a já nevěděla co říct.
"Jasně, strašně rádi"řekla jsem a a chystala se k odchodu.
"Tak v sedm"řekl a já jsem jenom přikývla a odešla za tátou.
Čekal na mě na chodbě a v ruce měl kafe, dokáže ho to aspon trochu uklidnit když je nervozní.
"Tati?Carlisle nás pozval domů večer na večeři půjdeme?"zeptala jsem se když jsme šly k východu.
"Můžeme Bells, ale potom musím odjet na týden pryč, nemůžu tě vzít sebou"odpověděl mi.
"Nevadí tati, můžu zůstat sama doma"řekla jsem se smíchem a jely jsme domů.
5.Večeře u Cullenů
Když jsme přijely domů šla jsem do svého pokoje a zavolala Jakubovy. Chvíli se neozýval ale nakonec to zvedl.
"Ahoj Bells, jak se ti vede ve forks?"zeptal se mě.
"Ahoj no jo ujde to, kdy přijedeš?"zeptala jsem se protože jsem ho dlouho neviděla.
"O víkendu strašně se na tebe těším, mohly bychom zajít do kina"řekl.
"Taky se strašně těším, už musím promin ahoj"řekla jsem a položila mu to.
Podívala jsem se na hodiny a zjistila jsem že je pět hodin a v sedum máme být u Cullenů. Podívala jsem se do svého šatníku, našla jsem tam jedny hezké šaty
Potom jsem se trochu nalíčila a šla dolů za Charliem, bylo něco po šesté. Když jsem přišla dolů viděla jsem Charlieho jak je nádherně oblečený, na dnešní večeři.
Když mě zahlédl usmál se přišel ke mně blíž.
"Sluší ti to moc Bells"řekl a políbil mě na čelo.
"Měli bychom už vyrazit a při tom se stavíme ještě na stanici"řekl, jenom jsem přikývla a nastoupily jsme do jeho policejního auta. Cesta na stanici nebyla něják dlouhá, ale Charlie tam byl aspon půl hodiny a já za tu dobu pořád seděla v autě. Když konečně došel tak jsme se rozjely, podívala jsem se na hodiny a bylo už sedm.
"Tati co si o nás pomyslí?už jedeme pozdě...a já tady málem vyrostla z toho čekání.
"Promin něco jsem si musel přichystat ještě než odjedu"řekl a dál jsme se nebavily, až jsme přijely před jejich dům nemohla jsem najít slova.
"Tati tady bydlí?"zeptala jsem se protože to vypadalo jako spíš sídlo pro nějákýho prezidenta a nebo krále, něco takového se nehodí do Forks.
Vystoupily jsme s auta a šly jsme ke dveřím, než jsme stihly zaklepat ve dveřích stáhla Esmé.
"Ahoj Esmé"řekla jsem a objala jsem ji, tak dlouho jsem ji. Když se odemně odtáhla natáhla ruku k Charliemu.
"Dobrý den Charlie, trochu zpoždění ale nevadí"řekla a pozvala nás do domu.
Když jsme vešly viděla jsem všechny sourozence Cullenovy a Carlislea, jak jsou všichni oblečeni podle nejnovější módy.
"Ahoj"řekly všichni najednou když se podívaly na mě, Alice ke mně přišla a obejmula mě.
"Dobrý den"řekla k Charliemu a objala ho, ten se ne mě podíval s otázkama v očích.
"Všichni do jídelny, podává se večeře"všichni se přemýstily do jídelny, na stole byly svíčky a krásné talíře. Sedla jsem si vedle Alice k mé smůle naproti mně seděl Edward.
Když nám Esmé nandala večeři který byla skvělá a u které jsme se skvěle bavily, Charliemu zazvonil mobil.
"Charlie Swan prosím?"řekl do telefonu a já čekala jak tohle bude pokračovat.
"Jasně hned tam budu"řekl a položil hovor.
"Omlouvám se ale už musím jít"řekl s omluvným obličejem. Začala jsem se zvedat že půjdu sním.
"Bells zůstan tady ještě, Edward tě potom hodí domů"řekl Carlisle a já se podívala na Charlieho.
"Zůstan, vrátím se za týden ano?nedělej blbosti"řekl a objal mě, hned potom odešel a já si znova sedla na svoje dnešní místo.
"Kam jede Charlie?"zeptala se mě Esmé.
"Nějáká služební cesta, někde se prej vraždí a v těch lidí nezůstala žádná krev"řekla jsem a zatřepala hlavou aby moje myšlenky zmizely.
"Vážně strašné"řekl Carlisle a podíval se na svojí rodinu, uteklo mi něco?
"A jak se vám líbí ve škole děti?"zeptala se Esmé s Carlislem dohromady.
Alice: ,,Skvěle ale mají mizerný vkus oblékání"odpověděla.
Rose: ,,Mě se tam líbí, ale ti kluci jsou strašně otravní"řekla.
Jasper: ,,No...nevím, lidi jsou docela otravní"řekl.
Emmet: ,,Hodiny jsou nudné, ale bavím se v nich občas"řekl a Edward chtěl taky říct něco ale já ho přerušila.
"Hlavně když si píšeš do sešitu Rose a k tomu srdíčka že jo?"řekla jsem a všichni se usmály, Emmet se nejdřív naštval a pak se přidal.
Edward: ,,Holky jsou docela dost otravné, hlavně ta Kelly"řekl naštvaně.
"To mě připomíná, chce tě dostat tak jí dyžtak ignoruj nebo jí někam pozvy"aspon bych věděla že měl nějákou holku někdy. Když jsme dojedly Esmé začala uklízet stůl a pomohla jsem ji dát věco do myčky.
"Díky Bells, si vážně skvělá holka...kdyby si Edward našel někoho takového jako tebe"řekla si spíše pro sebe ten konec, ale nevnímala že ju slyším.
"Měla bys jet domů"řekla my a odešla do obýváku, šla jsem za ní.
"Edwarde odvez Bellu domů"řekla a on jenom přikývl a šly jsme do garáže.
Všimla jsem si těch aut... Jeep,bmw,porsce,mercedes a volvo.
"To je všechno vaše?"zeptala jsem se protože jsem nechála, protože do školy jezdí většinou jenom volvem.
"Ano"řekl a úsmál se ,, Máme strašně rádi rychlá auta"řekl a mě teprve tedˇ došla taková maličkost, ale neřešila jsem ju a nastoupila jsem do jeho volva.
Cestou jsme nemluvily a tak mi připadala strašně dlouhá.
"Vadím ti něják?mohl mě odvést třeba Emmet"řekla jsem protože jsem něják myslela že mu vadím, protože měl takový výraz který by zabíjel.
"Nevadíš mi"řekla jsem a dál jsme s e už nebavily, když jsem zastavily u mého domu jsem vystoupila a on semnou.
"Díky za odvoz a poděkuj doma za dnešní večer skvěle jsem se bavila"řekla jsem, začal se ke mně přibližovat a já k němu také, slabě jsme se dotýkaly nosy a chtěl konečně změnšit tu malou mezeru mezi náma ale odtáhla jsem se.
"Ahoj Bells, jak se ti vede ve forks?"zeptal se mě.
"Ahoj no jo ujde to, kdy přijedeš?"zeptala jsem se protože jsem ho dlouho neviděla.
"O víkendu strašně se na tebe těším, mohly bychom zajít do kina"řekl.
"Taky se strašně těším, už musím promin ahoj"řekla jsem a položila mu to.
Podívala jsem se na hodiny a zjistila jsem že je pět hodin a v sedum máme být u Cullenů. Podívala jsem se do svého šatníku, našla jsem tam jedny hezké šaty
Potom jsem se trochu nalíčila a šla dolů za Charliem, bylo něco po šesté. Když jsem přišla dolů viděla jsem Charlieho jak je nádherně oblečený, na dnešní večeři.
Když mě zahlédl usmál se přišel ke mně blíž.
"Sluší ti to moc Bells"řekl a políbil mě na čelo.
"Měli bychom už vyrazit a při tom se stavíme ještě na stanici"řekl, jenom jsem přikývla a nastoupily jsme do jeho policejního auta. Cesta na stanici nebyla něják dlouhá, ale Charlie tam byl aspon půl hodiny a já za tu dobu pořád seděla v autě. Když konečně došel tak jsme se rozjely, podívala jsem se na hodiny a bylo už sedm.
"Tati co si o nás pomyslí?už jedeme pozdě...a já tady málem vyrostla z toho čekání.
"Promin něco jsem si musel přichystat ještě než odjedu"řekl a dál jsme se nebavily, až jsme přijely před jejich dům nemohla jsem najít slova.
"Tati tady bydlí?"zeptala jsem se protože to vypadalo jako spíš sídlo pro nějákýho prezidenta a nebo krále, něco takového se nehodí do Forks.
Vystoupily jsme s auta a šly jsme ke dveřím, než jsme stihly zaklepat ve dveřích stáhla Esmé.
"Ahoj Esmé"řekla jsem a objala jsem ji, tak dlouho jsem ji. Když se odemně odtáhla natáhla ruku k Charliemu.
"Dobrý den Charlie, trochu zpoždění ale nevadí"řekla a pozvala nás do domu.
Když jsme vešly viděla jsem všechny sourozence Cullenovy a Carlislea, jak jsou všichni oblečeni podle nejnovější módy.
"Ahoj"řekly všichni najednou když se podívaly na mě, Alice ke mně přišla a obejmula mě.
"Dobrý den"řekla k Charliemu a objala ho, ten se ne mě podíval s otázkama v očích.
"Všichni do jídelny, podává se večeře"všichni se přemýstily do jídelny, na stole byly svíčky a krásné talíře. Sedla jsem si vedle Alice k mé smůle naproti mně seděl Edward.
Když nám Esmé nandala večeři který byla skvělá a u které jsme se skvěle bavily, Charliemu zazvonil mobil.
"Charlie Swan prosím?"řekl do telefonu a já čekala jak tohle bude pokračovat.
"Jasně hned tam budu"řekl a položil hovor.
"Omlouvám se ale už musím jít"řekl s omluvným obličejem. Začala jsem se zvedat že půjdu sním.
"Bells zůstan tady ještě, Edward tě potom hodí domů"řekl Carlisle a já se podívala na Charlieho.
"Zůstan, vrátím se za týden ano?nedělej blbosti"řekl a objal mě, hned potom odešel a já si znova sedla na svoje dnešní místo.
"Kam jede Charlie?"zeptala se mě Esmé.
"Nějáká služební cesta, někde se prej vraždí a v těch lidí nezůstala žádná krev"řekla jsem a zatřepala hlavou aby moje myšlenky zmizely.
"Vážně strašné"řekl Carlisle a podíval se na svojí rodinu, uteklo mi něco?
"A jak se vám líbí ve škole děti?"zeptala se Esmé s Carlislem dohromady.
Alice: ,,Skvěle ale mají mizerný vkus oblékání"odpověděla.
Rose: ,,Mě se tam líbí, ale ti kluci jsou strašně otravní"řekla.
Jasper: ,,No...nevím, lidi jsou docela otravní"řekl.
Emmet: ,,Hodiny jsou nudné, ale bavím se v nich občas"řekl a Edward chtěl taky říct něco ale já ho přerušila.
"Hlavně když si píšeš do sešitu Rose a k tomu srdíčka že jo?"řekla jsem a všichni se usmály, Emmet se nejdřív naštval a pak se přidal.
Edward: ,,Holky jsou docela dost otravné, hlavně ta Kelly"řekl naštvaně.
"To mě připomíná, chce tě dostat tak jí dyžtak ignoruj nebo jí někam pozvy"aspon bych věděla že měl nějákou holku někdy. Když jsme dojedly Esmé začala uklízet stůl a pomohla jsem ji dát věco do myčky.
"Díky Bells, si vážně skvělá holka...kdyby si Edward našel někoho takového jako tebe"řekla si spíše pro sebe ten konec, ale nevnímala že ju slyším.
"Měla bys jet domů"řekla my a odešla do obýváku, šla jsem za ní.
"Edwarde odvez Bellu domů"řekla a on jenom přikývl a šly jsme do garáže.
Všimla jsem si těch aut... Jeep,bmw,porsce,mercedes a volvo.
"To je všechno vaše?"zeptala jsem se protože jsem nechála, protože do školy jezdí většinou jenom volvem.
"Ano"řekl a úsmál se ,, Máme strašně rádi rychlá auta"řekl a mě teprve tedˇ došla taková maličkost, ale neřešila jsem ju a nastoupila jsem do jeho volva.
Cestou jsme nemluvily a tak mi připadala strašně dlouhá.
"Vadím ti něják?mohl mě odvést třeba Emmet"řekla jsem protože jsem něják myslela že mu vadím, protože měl takový výraz který by zabíjel.
"Nevadíš mi"řekla jsem a dál jsme s e už nebavily, když jsem zastavily u mého domu jsem vystoupila a on semnou.
"Díky za odvoz a poděkuj doma za dnešní večer skvěle jsem se bavila"řekla jsem, začal se ke mně přibližovat a já k němu také, slabě jsme se dotýkaly nosy a chtěl konečně změnšit tu malou mezeru mezi náma ale odtáhla jsem se.
