close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 


!!!!REKLAMY!!!!

!!!!!BLOG POZASTAVEN!!!!!




Love or thirst for blood? - 1kapitola

23. listopadu 2009 v 20:25 | NikkiR |  Povídky!

Ahoj, rozjela jsem new povídku!! =D už mám napsaný něco do zásoby ale nevím jak to tady bude přibývat, samozřejmě taky podle toho jestli to někdo bude číst, a komentovat =) takže mě zajímá váš názor =)



Stefan Salvador:
Asi bych vám měl povědět můj příběh, moje jméno je Stefan Salvador a vracím se do Mystic Falls. Žil jsem tady se svojí rodinou kterou jsem nadevšechno miloval. Se svým bratrem Damonem s kterým jsme tady zemřeli. Tenhle příběh je na delší dobu proto ho zkrátím, žili jsme oba pro jednu osobu, pro dívku Katherine.
Nedokázaly jsme se vyrovnat s tím že ona touží o nás obou, chtěli jsme ji oba jenom pro sebe.
Pamatuji si na ten den jako kdyby to bylo včera, přijel k nám kočár a z něho vystoupila Katherine se svojí služkou Emily, nikdo netušil to tajemství, které Emily skrývala.
Katherine milovala Damona, stejně moc jako milovala mě. Nemohla nás mít proto jsme se předháněli aby si vybrala toho druhého.
Otec nám jednoho dne pověděl na to co jsme byly připraveni, pověděl že si pomale budeme muset najít ty s kterýma budeme dokud neumřeme, budeme si muset najít nevěstu.
Oba jsme na jejím místě ale viděli tu stejnou osobu, tu po které jsme oba strašně moc toužili.
Ted se znova vracím do Mystic Falls, nepřijíždím jako člověk ale jako upír. Stejně jako když jsem odsud odjížděl, nechtěl jsem ublížit někomu koho jsem miloval. V té době jsme byly s Damonem už rozhádani, od té doby jsem ho neviděl. Né že bych toužil po jeho společnosti, ale před se je to můj starší bratr. Ale má v sobě zabudované že za naší přeměnu mohu já.
Vracím se na místo kde jsem se narodil, neříkám že moje vzpomínky nebolí, bolí šíleně moc. Nejradši bych zůstav ve svém hrobu, ten který navždy zůstane na hřbitově. Vedle kterého budou nejspíš naši rodiče. Aspoň ten není prázdný.
Dívám se na svůj domov po kterým toho moc nezbylo, pouhé zříceniny které mají i přes to vzpomínky.
Než jsem sem přijel našel jsem si pár informací, měl by tady bydlet někdo z mojí rodiny. Missy Salvadorová, jediná příbuzná která tady prozatím zůstala, má ještě sestru Blair. Která se odstěhovala asi před dvěma měsíci.
Skusím Missy povědět můj příběh, třeba mi dovolí zůstat u ní.
Právě běžím lesem k jejímu domu, není tak nápadný jako ostatní tady. Zastavil jsem se před nádherným a docela velkým domem, vypadal tak... starý, jako kdyby nebyl z téhle doby. Byl spíše jak z té mé.
Zaklepal jsem na dveře a čekal jestli mi někdo otevře, nikdo nepřišel tak jsem se zaposlouchal do zvuků, v domě nebyl slyšet jediný dech, žádný chození. Nechtělo se mi čekat tak jsem proklouznul dovnitř, dům byl přímo obrovský. Dokonce mi to tady trochu připomínalo domov, možná to bylo těmi obrazy, nebo tím vybavením.
Pořádně jsem se nadechnul a ucítil jsem lahodnou vůni, vůni které jsem si předtím nevšimnul. Šel jsem po té vůni až do kuchyně, uviděl jsem na stole hrníček s rukou tekutinou, věděl jsem co v tom je ale šel jsem blíž.
Nemohl jsem se vzpamatovat, naprosto moje smysli ovládla ta vůně, vůně pro kterou by každý upír zabíjel. Když jsem byl skoro u toho hrníčku zastavil jsem se, nevím jak jsem to udělal ale stalo se to. Mohl jsem trochu konečně přemýšlet, věděl jsem že kdybych se napil už bych nepřestal. Pořádně jsem se párkrát nadechl a šel do jiné místnosti. Došel jsem znova do obýváku, nejdřív mě to nedošlo ale ted ano. Proč tady má Missy krev? Je upírka? Je něco takového možný? Samozřejmě nejsem jediný upír na světě, ale stejně...

Nevím jak dlouho uběhlo ale uslyšel jsem přijet auto, schoval jsem se abych ji hned nevyděsil. Dveře se otevřely a do místnosti vešla dívka, byla nádherná, byla ještě víc. Měla krátké blond vlasy, nemohlo jí být moc. Ale přesto neměla na Katherine, její krása byla stokrát větší.
http://foto.osobnosti.cz/hilary-duff-311468
Když mě zahlédla zastavila se, nedůvěřivě si mě měřila.
"Kdo ji? A co děláš u mě v domě?"
"Stefan, Stefan Salvador" překvapeně se na mě dívala, nejspíš nemohla uvěřit tomu co vidí.
"Vypadáš jako ten který byl na tom obraze, což je nepravdě podobné protože je zakopán na hřbitově" pro sebe se usmála, ale stále nad tím přemýšlela.
"Ano mám tam hrob ale neležím tam, můj hrob je prázdný stejně jako mého bratra, Damona Salvadora" překvapeně se na mě dívala, nevěří tomu, ale jak by také mohla, je člověk, myslím.
"Takže je to pravda? Bratři Salvadorovi byly přeměněni a pohřbeni, ale pár dnů na to někdo odnesl těla, neodnesl oni samy odešly, protože nebyly mrtví ale nesmrtelné" potichounku si to dávala všechno k sobě, popravdě jsem byl mrtví ale né úplně.
"Takže jsi co? Upír?" nečekal jsem že jí to dojde samo ale je chytrá, až moc chytrá.
"Ano jsem upír a chci tady v Mystic Falls žít, necháš mě u sebe?"
"Proč bych to dělala? Budu potom první na tvým seznamu k obědu" tomu jsem se rozesmál já, neměla tak nádhernou vůni jako ta kterou jsem cítil, ale silnou ji měla
"Neživým se lidskou krví, naučil jsem se žít s tou zvířecí, nejsem tak silný, ale je to lepší, nemusím zabíjet pro svoji potřebu" odmlčel jsem se ale hned pokračoval, chtěl jsem vědět co je ona zač, co je naše Missy ve skutečnosti.
"Missy a ty jsi co? Myslel jsem že člověk ale ta krev v kuchyni" vytřeštila na mě oči, byla nejspíš překvapená, nechtěla o tom mluvit.
"Jsem poloupír, asi si říkáš že něco takového není ale mýlíš se" dívala se mi do očí a čekala na nějaký signál, jenom jsem přikývl a pokračovala.
"Moje máma byla člověk když se zamilovala do mého otce, byl to upír, byly do sebe velice zamilovaní, ale bohužel spolu nemohly zůstat. Prožily spolu asi dva měsíce a ten poslední den se spolu milovaly, moje máma věděla co je otec ale nevadilo jí to, potom odešel se slovy: "Je to pro tvoje dobro" a od té doby ho neviděla, za devět měsíců jsem přišla na svět já a změnila jí život" řekla to ve zkratce, nejspíš to nechtěla vyprávět do velkých detailů. Nevěděl jsem že je něco takového možný, lidská dívka která otěhotní po sexu s upírem a narodí se jí dítě, dítě který je napůl člověk a napůl upír.
"Nečekal jsi tohle že? Co jsi si myslel?" vytrhla mě z mého přemýšlení, co jsem si myslel? Že je to upírka samozřejmě.
"Myslel jsem s že jsi upírka, ta krev tomu nasvědčovala, ale ty jsi kvůli ní někoho zabila?" musel jsem se zeptat, neodsuzuji jí za to, ale je mi to proti srsti.
"Nezabila ani nic jiného, koupila jsem si ji od jednoho doktora byl velice milý" přiblížila se ke mně až jsme od sebe byli malí kousek, cítil jsem její vůni, slyšel jsem jak její srdce bije...
"Mohl bych tady zůstat?" zeptal jsem se najednou, nechtěl jsem bydlet někde jinde, už kvůli tomu že se známe, že máme něco trochu společného.
"Samozřejmě že můžeš zůstat, budu velice ráda" vzala mě za ruku a někam mě vedla, šli jsme po schodech nahoru do dalšího patra, zabočila za roh a byly tam dveře. Podívala se na mě a přikývla, stiskl jsem kliku a otevřel. Nepřekvapilo mě jak je pokoj zařízený, podobal se obýváku, vlastně celému domu. Byl velice velký i pro upíra, ale byl krásný. Podíval jsem se na polici na které byly knihy, přemýšlel jsem nad tím že bych si měl koupit nový deník.
"Nad čím přemýšlíš?" zeptala se mě Missy.
"Od všeho trochu, tak dlouho jsem v tomhle městě nebyl"
"Všechno je tady stejné, až na lidi ty se vždycky mění" pohladila mě po rameni a odešla, nejspíš vycítila že chci být sám, potřebuji být sám.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Emii Emii | Web | 24. listopadu 2009 v 11:24 | Reagovat

ta povídka je super ;-)

2 katuuskaworld katuuskaworld | Web | 24. listopadu 2009 v 14:21 | Reagovat

tak tu si budu muset přečíst až budu mít čas:-)ale neboj!přečtu!!!A po dlouhé době zase oběh:-)

3 BJana BJana | E-mail | 15. prosince 2009 v 10:21 | Reagovat

krásné, nemám slov, nějak mi došla, mohla by ji pokračovat trošku by se to hodilo :-D co ty na to?:-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama